Naučte se nakupovat – lekce2: Etikety

Každý výrobek se vás bude snažit obalem přesvědčit, že je je zdravý, low fat, fitness, bio – prostě že po něm budete zdravější, krásnější a šťastnější. Jasně, že to není pravda. Jak tedy z etikety poznat, co je výrobek skutečně zač a jestli má cenu dát ho do košíku?

Známá dietoložka Kateřina Cajthamlová jednou prohlásila, že je to úplně stejné jako s jídlem pro domácí mazlíčky – když je na obale kočka, je to jídlo pro kočky. Stejně tak všechny tyčinky s nápisem „fit“ a obrázkem štíhlé dívky s činkou, jsou vhodné pro štíhlé sportující dívky a ne pro ty s nadváhou, co se snaží zhubnout. Müsli tyčinky, stejně jako snídaňové cereálie a  jiné cukrovinky, jsou většinou plné jednoduchých cukrů a dalších pro hubnutí nevhodných složek. Na první pohled se to samozřejmě nedozvíte, abyste to zjistili, musíte se podívat na zadní stranu obalu.

„Když složení nerozumíte, tak to nekupujte“

Jo, bohužel je to tak, musíte luštit malá písmenka za dvojtečkou po slově složení. Chápu – zní to jako strašnej vopruz, zdlouhavě mezi uličkami obchoďáku luštit všechna ta malá písmenka na všem,  co byste si rádi dali k večeři. Když ale víte jak na to, stačí na text rychle prolétnout očima a najít jedno, dvě důležitá slova, které rozhodnou, zda výrobek koupit či nekoupit. Pro výrobce totiž platí pravidla, co a jak musí na obalu ze zákona uvádět.

Na obalu vás zajímají dvě věci – Složení a Nutriční hodnoty

Složení

  • Složení musí být na výrobku uvedeno vždycky a je v něm vypsané úplně všechno, co do jídla kdo přidal
  • Z toho vyplývá  jednoduché pravidlo – čím delší složení, tím horší produkt. Jakmile se etiketa začne hemžit spoustou čísel, písmenek a cizích slov, není to dobře. Když složení nerozumíte, tak to nekupujte
  • Co je první, toho je nejvíc. Úplně nejzásadnější poučka ze všech. Většinou vám proto stačí přečíst první slovo a už víte, že si danou věc nekoupíte. Například když je u cereálií nebo sušenek první ingredience cukr, nebo glukozo-fruktozový sirup, mělo by vám dojít, že to není zdravá potravina. Představte si, že při pečení použijete víc cukru než mouky. To samé platí, když je u paštiky na prvním místě sádlo a tak dále…
  • Vždy se při čtení složení zamyslete, co od jídla očekáváte. Pokud v pomerančovém nápoji najdete pomeranč až někde úplně na konci, nebo v tvarohovém dezertu marně hledáte tvaroh, je něco špatně. Při výběru stačí použít selský rozum
  • Složení vám může posloužit jako recept – spoustu kupovaných produktů můžete udělat doma zdravěji a bez přidaných konzervantů 

 

„Ideálně sáhněte po tom, co žádné etikety a popisy složení nepotřebuje“

Pro ilustraci pár obrázků etiket s komentářem:

tyčinka - malá
Klasická sladká tyčinka – typický příklad toho, co nekupovat. Hlavní složka glukozo-fruktozový sirup. To je náhražka cukru vyrobená z kukuřice, která je levnější než cukr a zároveň se po ní mnohem lépe přibírá. Jakmile tohle vidíte ve složení, nekupovat.
Bebe_obal
Tahle sušenka je na tom o poznání lépe, než ta předchozí, na prvním místě už není cukr, ale cereálie – to znamená komplexní sacharidy, které vám dodávají energii postupně. Je to rozhodně rozumnější varianta, ale pořád poměrně dost sladká…
Jogurt_etiketa
Jogurt vznikne tak, že se do mléka přidají bakterie mléčného kvašení. Nic dalšího tam nepatří, takže jakmile najdete ve složení škroby, nebo další přídavky – nebrat. Tenhle je tedy O.K.

 

gervais_etiketa
Gervais je příklad poměrně kvalitního výrobku, bez kterého se ale obejdete.  Jak vidíte, většinu tvoří tvaroh, zbytek je jenom chemie, která dodává gelovitější strukturu, ale vašemu organismu vůbec nic. Kupte si raději za zlomek ceny tvaroh a dochuťte si ho pode sebe.

cleb celozrnný malýý

žitný malý
Dva příklady toho, jak by mělo vypadat složení chlebu a pečiva obecně – mouka, voda, případně semínka a droždí nebo kvásek.

Nutriční hodnoty

Nutriční hodnoty nemusí být vždycky na jídle uvedeny (což je dost škoda). Je to většinou ten „rámeček s čísly“. Najdete tam podíl jednotlivých živin-  viz tento článek tomhle. Kromě podílu bílkovin, sacharidů a tuků tak často najdete taky obsah soli nebo vlákniny. Nutriční hodnoty jsou většinou uváděny na 100g výrobku – takže se vždycky zamyslete kolik dané potraviny zhruba sníte. Nezavrhujte třeba oříšková másla kvůli vysokému obsahu kalorií, když si denně dáte jen jednu lžičku na chleba. Nejde obecně říct, jaké jsou ideální nutriční hodnoty pro potraviny – to samozřejmě záleží na tom, co zrovna kupujete. Konkrétněji se tomuhle tématu budu věnovat v nějakém z dalších článků. Obsah živin ale kontrolujte především u polotovarů a zpracovaných produktů, ať máte kontrolu nad množstvím přidaného cukru a tuku.

Po čem tedy v obchodě primárně sáhnout? No ideálně po tom, co žádné etikety a popisy složení nepotřebuje. Většinu vašeho nákupního košíku by měly tvořit základní potraviny – ovoce, zelenina, ořechy, luštěniny, rýže, obilniny, maso…

 

 

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s