Café Záhorský: Nádherný interiér, příjemná obsluha, dobrá polévka, střední jídlo

Restauraci Café Záhorský najdete v Praze, na rohu ulic Dejvická a Eliášova kousek od zastávky Hradčanská. Objevila jsem jí úplně náhodou a na první pohled mě zaujala – moderní, čistý a vkusně designově zařízený prostor. A především úplně plný. U takových restaurací vždycky zbystřím a ihned jdu prohlédnout denní menu.
Každý den si můžete vybrat ze 3 hlavních jídel (120-140 Kč), z toho jedno je vždy bezmasé. K menu si můžete objednat také polévku ve dvou velikostech (39/65 Kč) a dezert. Už při prohlížení menu vylepeného na vchodových dveřích, aniž bych vkročila do restaurace, si mě všimla servírka, přišla pozdravit a omluvit se, že některá jídla už vyprodali (bylo po druhé hodině odpoledne).
Restauraci jsem bez váhání zařadila do „must try“ listu pražských restaurací. Potom trvalo zhruba další dva měsíce, než se mi hodilo jít na oběd zrovna na Hradčanské.

DSC_0351Jak vidíte na fotce, tentokrát zase tak plno nebylo, přestože bylo pravé poledne. V létě si můžete sednout dovnitř restaurace, ven, na provizorní paletovou zahrádku v ulici, nebo „napůl“ do velkých otevřených oken. U mě vyhrálo okno. Obsluha byla i tentokrát milá a rychlá, do několika minut jsme měli na stole karafu s vodou a co nevidět i tomatovou polévku. Byla to klasická hustá polévka z rajčat, nasládlá a s příjemnou chutí perníku. Velmi dobrá, ale nijak výjimečná.

Vegetariánské jídlo na denním menu byly gratinované brambory, což je trochu těžká volba pro teplý letní den. Jídlo samotné ale moc teplé nebylo – první velké mínus pro Café Záhorský. A i z pohledu na fotku níže vám může být jasné, že se tady žádný velký gastronomický zážitek neodehrával. Prostě zapečené brambory, nijak extra dochucené, nijak zajímavé. Hrášek byl sterilovaný a troufla bych si říct, že ani žampiony nebyly čerstvé. Na konci srpna, v období sklizně a v největší houbové sezoně nechcete jíst v restauraci jídlo z plechovky. Mistička s nakládanou zeleninou, která asi měla přidat jídlu nějaký výraz, působila spíše smutně. Osobně bych rozkrájenou kyselou okurku rozhodně neoznačila jako „salátek“. Jídlo tohoto typu zvládnete doma, asi i lepší, a nebude vás to stát ani polovinu. Na co si nemůžu stěžovat je velikost porce, ta byla na polední meníčko více než adekvátní (na holku mojí muší váhy toho bylo prostě moc).

DSC_0362Vzhledově mnohem lákavější je místní nabídka dezertů, snídaní, sladkého pečiva, bábovek a quiche. Na dezert už ale nezbylo místo. Zdá se, že Café Záhorský by tedy mohlo být, spíše než na oběd, vhodné místo na  snídani, brunch, nebo odpolední kávu. Třeba někdy příště. I když spíš ne…DSC_0368Závěrečné hodnocení jídla: Najedli jsme se, ale nepochutnali si.  2,5 z 5.

 

 

 

 

 

 

 

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s